nikdy k národu Německému nepočítal, aniž také od jiných po všecka stolelí kdy k němu byl počítán.' Za druhou pak příčinu, proč do Frankfurta jiti nemůže, to položil že snahy německé čelí k zemdlení ano konečně ke zničení Rakouska; kdežto Palacký z ohledu na drobné národy v těchto stranách kteréž potřebuji sdružení, to za jisté uznává, že kdyby státu Rakouského nebylo již ode dávna, musili bychom v interessu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve aby se utvořil. Přepamátné toto psaní proslulo brzo u přátel i u nepřátel; jednak přívržencům Rakouska objasnilo dflsledky snah německých, a jaké stanovisko by měli zaujmouti naproti nim,—bán Jelačíc táhna proti Maďarům, dal dotčená slova o potřebě Rakouska napsati na prapory své ; jednak zase toto objasnění obojstranné situace podráždilo vášnivce německé, kteříž od té doby neustali obsypávati Palackého hanou a uráž- kami nesčíslnými.
Jan Kalousek.
(Bom 1838. Professor in University of Prague.)
THE DEATH OF THE BLIND KING AT CRECY.
Strojilo se z toho k nové válce v Němcích o císařství; ale než ještě přišlo ke skutkům v poli, vypukla s větší silou válka mezi králem anglickým a francouzským, kteráž se několik let předtím začala o nástupnictví na francouzském trůně. Král Jan šel příteli svému na pomoc s 500 oděnci, i Karel syn jeho opět jej doprovázel. Vojska sobě nepřátelská sešla se u Kreščak (Crecj), ve Francouzích v den sv. Rufa (26. Srpna), Čechům nešťastný, v kterýž byl někdy král Otakar padl v bitvě proti Rudolfovi. Vojsko francouzské bylo umdleno od cesty, a mnoho jiného bylo mu na škodu. Ale páni francouzští nedali se zdržeti od boje, i udeřili na nepřítele nerozvážlivě; kterýž odraziv útok jejich, spůsobil jim porážku. Král Jan stál se zástupem svým pozadu ; i vidouce páni čeští, kteří s ním tu
