Autor:Józef Ignacy Kraszewski

Józef Ignacy Kraszewski (Bogdan Bolesławita, Kaniowa, Dr Omega, Kleofas Fakund Pasternak, JIK)

* 28. 7. 1812, Varšava † 19. 3. 1887, Ženeva
polský spisovatel
Biografie ve Wikipedii Multimedia ve Wikimedia Commons
Seznam děl v NK ČR
VIAF

Józef Ignacy Kraszewski (28. července 1812 Varšava – 19. března 1887 Ženeva) polský národní buditel, historik, spisovatel a literární kritik. Je považován za tvůrce polského historického a sociálního románu, přičemž v jeho díle, vycházejícím z romantismu, se projevují silné prvky kritického realismu. ⇒ více…

Dílo[editovat]

Cykus Saská trilogie[editovat]

Hraběnka Kozelská (1874), Brno 1900 / Hraběnka Coselová, přeložila Helena Teigová, Praha 1974,
Pan ministr (1875), Brno 1902 / Velký intrikán, přeložila Helena Teigová. Praha 1976,
Ze sedmileté války

Cyklus Polské dějiny[editovat]

(1) Stará báj (1876), přeložil Josef Koněrza, na pokračování Světozor XVIII (1884) online…, Praha 1885, 1903, 1929 / přeložila Vlasta Dvořáčková, Praha 1952,
(3) Vzkříšení bratři (1876), přeložil Josef Koněrza, Praha 1882, online – Národní knihovna České republiky

Další díla[editovat]

Svět a Básník (1839), přeložil František Pravoslav Volák, Praha 1852, online – Národní knihovna České republiky
Ulana (1843, přel. Coelestin Liposlav Frič 1881) online – Národní knihovna České republiky / Krásná Ulana (přel. Jarmila Trnková 1922)
Kouzelná svítilna (1843–1844), přeložil Josef Škrabek, Praha 1852, online – Národní knihovna České republiky
Muž z lidu (1847), přeložil Vilém Špaňhel, Praha 1876 online – Národní knihovna České republiky / Ostap Bondarczuk, přeložil B. Vydra, Praha 1920,
Budník (1848) , přeložil Josef Koněrza, Brno 1888,
Pán a správce (1849), Praha 1864, činohra ve 4 jednáních, online – Národní knihovna České republiky
Kordecký (1852), přeložil František Ladislav Vorlíček, Praha 1861, 1864, online – Národní knihovna České republiky
Dva světy (1854), přeložil Pavel J. Šulc, Praha 1888,
Chata za vsí (1854), přeložil Vilém Špaňhel, Praha 1879, online – Národní knihovna České republiky
Ďábel (1855), přeložil František Ladislav Vorlíček, Praha 1863, online – Národní knihovna České republiky
Časové choroby (1857), Praha 1887,
Jermola (1857), přeložil Vojtěch Pakosta, Brno 1880, online – Městská knihovna v Praze
Policejní špehoun (1864), přeložil Antonín Kotík, Praha 1864,
Na východě (1866), přeložil Antonín Hansgirg, Praha 1872, online – Národní knihovna České republiky
Černá perla (1873), přeložil Vilém Špaňhel, Praha 1880, online – Národní knihovna České republiky 1905; 1928
Nad propastí (1874–1875), přeložil Karel Vojtěch Rypáček, Praha 1913, 1920.
Lublana (1878), přeložil Josef Koněrza, Praha 1884, online – Národní knihovna České republiky
U babičky (1878), přeložil Vojtěch Pakosta, Brno 1882,
Záhuba pohanův na Litvě (1881), přeložil Jakub Malý, Praha 1886, (U tohoto textu probíhá digitalizace.)
Bylo jich dvé, přeložil Jan Hudec, Praha 1883, online – Národní knihovna České republiky,
Holota, přeložil Vilém Špaňhel, Praha 1883, online – Národní knihovna České republiky
Z deníku starcova, přeložil František Kvapil, Praha 1883,
Bájenky, přeložil Václav Pok Poděbradský, Praha 1884,
Bratranci, přeložil Vilém Špaňhel, Brno 1885,
Jak se pan Pavel ženil a jak se oženil, Brno 1885,
Pod praporem Soběského, Praha 1885,
Drsňáci, přeložil Josef Fr. Rejzek, Brno 1886,
Májová noc, přeložil Josef Koněrza, Praha 1886, online – Městská knihovna v Praze
Bez srdce, Praha 1886,
Černá hodina, přeložil Vilém Špaňhel, Praha 1893, online – Národní knihovna České republiky,
Krvavé znamení, přeložil Jan Hudec, Praha 1884,
Podivínové, přeložil František Ladislav Hovorka, Praha 1880, online – Národní knihovna České republiky
Psovod, přeložil Karel Handzel, Praha 1915,
Vzkříšenci, Praha 1879,
Želiga, přeložil Josef Koněrza, Mladá Boleslav 1882,
Povídky, Praha 1882,
Kosa na kámen, přeložil Augustin Spáčil, Praha 1913, veselohra o jednom dějství,
Slaměná vdova přeložil Ferdinand Holinka Čáslavský, Praha 1882, dramatická fraška v jednom dějství,
Typy a charktery, přeložil František Alois Hora, 1883
Paměti neznámého, přeložil Josef Tumpach, Brno 1886, online – Městská knihovna v Praze
Zádora, přel. Coelestin Liposlav Frič, vycházelo na pokračování v XV. ročníku Světozoru

Poezie[editovat]

Kde je štěstí?
Děd a bába (přeložil Bedřich Peška)

Díla o autorovi[editovat]

ASNYK, Adam: J. I. Kraszewskému
Karel Štěpánek: Heslo Kraszewski v Ottově slovníku naučném (1900)
WILKOŃSKI, August: Kraszewski ve Varšavě. (U tohoto textu probíhá digitalizace.)
CHALUPA, František: Józef Ignacy Kraszewski
E.[duard] J.[elínek ?]: Josef Ignác Kraszewski