K. J. ERBEN
(1811–1870)
CIZÍ HOST
Ples a tance, hudba hrála,
zpěv a žerty slyšeti;
a nevěsta jen se smála
v ženichově objetí.
“Vzhůru! služte, muži, ženy!”
volá ženich přeblažen;
“dům i sklepy otevřeny,
každému, co libo jen!”
Hrají, tančí; a za stolem
host neznámý tu se vzal:
“Hoj! s nevěstou třikrát kolem,
svůj život bych za to dal!”
Jednou kolem potančili—
pominul nevěstě smích;
druhé kolo nastoupili—
ona bledá jako sníh.
“Aj, co bledne má milenka?
či leká se paměti?
či snad těžko svého Zdenka
na své svatbě viděti?”
28
