biskupa pronikly hluboce jemnou duši jeho, a staly se volenému náměstku památkou, kterou řídil se namnoze v potomním svém chování.
František Palacký, (i798—1876; the celebrated Bohemian historian.)
LOVE AND DEATH.
Ten klid tak hluboký, Jenž dýchá v ňader tvojich tichém vláni,
V svár citfi divoký Se dívá pevně a dí bez ustání: Že jako smrt je silné milování.
Však radost veselá, Jež z dětinných tvých sladkých očí svítí,
Ta křídlem anděla Vsě struny srdce mého nechá zníti: Že láska věčná, věčná jest jak žití.
A klid ten s radosti, Smrt s žitím v lásky objímání stálém,
Toť sen je věčnosti, V němž s lidskou touhou, nadějí a žalem Se potkává bůh s naším ideálem.
Jaroslav Vrchlický.
(Bom 1853.)
STORM AND PEACE.
Bourě a mír Snění a vír, Radost i žal Peklo i eden, Květen i leden Co život dal!
Jaroslav Vrchlický.
