Page:Nestorius and his place in the history of Christian doctrine.djvu/121

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search
This page has been proofread, but needs to be validated.
OF CHRISTIAN DOCTRINE
109

him[1], whom he resuscitated from the dead[2], and who then became his σύνθρονος[3], and also not only by phrases as ὁ ἄνθρωπος, ὃν ἐφόρησεν[4], or ἀνθρώπινον ὄργανον[5] or κατοικοῦσα ἐν αὐτῷ (viz. τῷ ἀνθρώπῳ) θεότης[6] or ἄνθρωπος θεοφόρος[7] or ναὸς τῆς θεότητος[8], but we find

  1. De engastrim. 17, p. 652 a: ὁ λόγος … ἀρετῇ τῆς θεότητος ἀνανταχοῦ πάρεστιν ἀθρόως. εἰ δὲ καὶ … τὸν ἔκκριτον αὐτοῦ ναὸν ἐπέτρεψε λυθῆναι, τριήμερον μὲν αὐτίκα πάλιν ἀνήγειρε (comp. 18, p. 653: θεότητος ἀρετῇ … πάντα πληροῖ)—; Cavallera, 15, p. 72 = Migne, p. 685 c: οὐδὲ ὁ λόγος αὐτοῦ … ἀλλ’ ὁ ἄνθρωπος τοῦ Χριστοῦ ἐκ νεκρῶν ἐνειρόνεμος ὑψοῦται—; Migne, p. 681 c: (Cav. 30): ἀπαθὲς τὸ θεῖον τοῦ Χριστοῦ πνεῦμα—; Migne, p. 693 (Cav. 73): Si in Christo plenitudo divinitatis inhabitat, aliud … inhabitatur; si vero naturaliter differunt ab alterutris, neque mortis passionem, neque cibi appetitum … plenitudini divinitatis coexistere fas est …, homini vero haec applicanda sunt proprie, qui ex anima constat et corporeMigne, p. 691 (Cav. 65): hominem causa salutis hominum Verbo coaptavit (συνῆψεν)—; Migne, p. 684 a (Cav. 27): τὸ μὲν γὰρ σῶμα … ἐσταυροῦτο, τὸ δὲ θεῖον τῆς σοφίας πνεῦμα καὶ τοῦ σώματος εἴσω διητᾶτο καὶ τοῖς οὐρανίοις ἐπεβάτευε καὶ πᾶσαν περιεῖχε τὴν γῆν—; comp. Migne, 681 b (Cav. 29), p. 684 c (Cav. 28), Cav. 55, p. 90 = Migne, p. 689 b, Cav. 83, p. 99 etc.
  2. Cav. 16, p. 72 = Migne, p. 685 c: τοῦ λόγου τε καὶ θεοῦ τὸν ἑαυτοῦ ναὸν ἀξιοπρεπῶς ἀναστήσαντος—, comp. Cav. 13, p. 71 and Migne, 677 b (Cav. 25): Joh. 2, 19; Migne, p. 681 c (Cav. 30) and the preceding note.
  3. Cav. 14, p. 71 f. = Migne, p. 685 b: σύνθρονος ἀποδέδεικται τῷ θειοτάτῳ πνεύματι διὰ τὸν οἰκοῦντα θεὸν ἐν αὐτῷ διηνεκῶς.
  4. Migne, p. 677 c (Cav. 26), p. 677 c (Cav. 21).
  5. Migne, p. 680 c (Cav. 20).
  6. Cav. 12, p. 69 = Migne, 688 b: θεὸς ἐκ θεοῦ γεννηθεὶς ὁ χρίσας, ὁ δὲ χρισθεὶς ἐπίκτητον εἴληφεν ἀρετήν, ἐκκρίτῳ ναουργίᾳ κοσμηθεὶς ἐκ τῆς τοῦ κατοικοῦντος ἐν αὐτῷ θεότητος, comp. note 3.
  7. Migne, p. 693 (Cav. 77 and 78): deiferum hominem; homo deum ferens.
  8. Migne, p. 677 b (Cav. 25): ναὸς γὰρ κυρίως ὁ καθαρὸς καὶ ἄχραντος ἡ κατὰ τὸν ἄνθρωπόν ἐστι περὶ τὸν λόγον σκηνή, ἔνθα προφανῶς