Page:Modern Czech Poetry, 1920.djvu/52

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search
This page has been proofread, but needs to be validated.
34
ANTONÍN SOVA.

3. PROCHÁZKOU.

Z obory, listí kde ztlívá,
měkce by ulehla laň,
řežábů řada v kraj splývá
přes dlouhou, mlhavou pláň.

Přes dlouhé mlhavé pláně
u blízkých žlutavých vod,
na každé aleji straně
spadává řežábů plod.

S rozpiaté zdá se že šňůry,
jíž zdoben podzimku háv,
padají korále shůry
do svadlých stvolů a trav.

Nechť padá snů mých též příval,
byť jen jak uvadlý list!
Jaké jsem jaro kdys míval,
ze spadlých snů dnes chci číst.

Květy intimních nálad“ (1891).


4. U STRŽE.

Tu místo nejmilejší lehnout v trávu,
a v strnulosti plaché přimknout zraky,
nemyslit na nic, netoužit, jen hlavu
v podušku trávy vtisknout … Jako vraky
rozlité obláčky se ponořují
za hory hřbet … A vše tě tady hýčká,